Modus | Home page

Klastrová politika

Národní a regionální vlády v globálním měřítku uznávají potenciál klastrů jako hnací sílu regionálního rozvoje. Veřejný sektor může konkrétními aktivitami významně zlepšit rozvoj klastrů. Tím dosáhne posílení místní ekonomiky, vytváření nových míst a přilákání nových investorů. Proto se také v posledních letech rozrůstá počet klastrových iniciativ. Některé země zahrnují klastrovou politiku do národních rozvojových programů, jiné aplikují regionální rozvojové modely.

Evropská komise má řadu programů na podporu výzkumu a vývoje k posílení inovací. Mají-li být tyto procesy účinné, musí být propojeny
s podnikatelským prostředím. Proto Evropská komise spustila nové iniciativy, které napomohou národním a regionálním vládám efektivněji podporovat klastry a využívat přínosy vzniklé ze spolupráce soukromého, veřejného a výzkumného sektoru.

 

Z teritoriálního hlediska lze klastrovou politiku vnímat ve čtyřech rozměrech:

Další informace o evropské klastrové politice naleznete v prezentaci Evy Marii Revill, Generální ředitelství vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Evropská komise.  Dostupné zde

 

Národní klastrová politika

Klíčovým národním strategickým dokumentem, který byl schválen Vládou ČR a na který dále navazují aktivity do jednotlivých oblastí klastrových problematik, je Národní klastrová strategie 2005 – 2008.

 

Certifikované metodiky pro regionální a národní klastrovou politiku vznikly v rámci projektu Univerzity Tomáše Bati (FaMe) „Klastrová politika České republiky a jejích regionů pro globální konkurenceschopnost a udržitelný růst“ financovaného Technologickou agenturou České republiky (TAČR)

Certifikované metodiky ke stažení:

Další informace o klastrech jsou k dispozici v publikaci Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. PAVELKOVÁ, Drahomíra, a kolektiv. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-6378-8. Dostupné zde.

Co je klastr

Pojem klastr je definován jako „geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, firem v příbuzných oborech, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkrétních oborech, které spolu soutěží, ale také spolupracují“ (Porter, 1998, s. 213).

 

Slovo „klastr“ se v praxi používá nejen pro výše uvedenou přirozenou územní aglomeraci, ale i pro označení klastrové iniciativy či klastrové organizace. Skutečný význam se pak odvozuje od daného kontextu. Termín „klastr“, „klastry“ je chápán v širším slova smyslu jako řízené, vědomě spolupracující oborově specializované sítě zahrnující jak samotné klastrové organizace, tak jejich členy.


Pojem klastrová politika je definován jako „specifické vládní úsilí zaměřené na podporu rozvoje klastrů“. Realizátorem tohoto úsilí a příjemcem výsledné podpory je v podmínkách ČR a v souvislosti s životním cyklem klastru:

1. klastrová iniciativa jako „organizované úsilí ke zvýšení růstu a konkurenceschopnosti klastrů v rámci regionu, zahrnující klastrové firmy, vládu a/nebo výzkumnou komunitu“ (Sölvell, Lindqvist a Ketels, 2003, s. 9), které zajišťuje pověřený facilitátor ve spolupráci s ostatními stakeholdery;

2. klastrová organizace, která je definována jako „organizované úsilí k facilitaci rozvoje klastru, které může mít různé formy od neziskových sdružení přes veřejné agentury až po firmy“ (Schretlen et al., 2011, s. 6).

 

Více o klastrech se dozvíte v níže uvedené publikaci:

2015. Oborové klastry, nová strategie zvyšování konkurenceschopnosti firem a regionálního rozvoje. BŘUSKOVÁ, Pavla. Zpracováno v roce 2003, revidováno v červnu 2015. Dostupné zde.

 

Publikace: Úspěšné projekty klastrových organizací v České republice. Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje.