Modus | Home page

Vynořující se obory jsou potenciálem pro další rozvoj Moravskoslezského kraje

Aktivní stárnutí, zelená ekonomika a udržitelná mobilita, to jsou společenské výzvy, jež v budoucnu vytvoří trh pro nové produkty a služby v oborech, které teprve vznikají.


Aktivní stárnutí, zelená ekonomika a udržitelná mobilita, to jsou společenské výzvy, jež v budoucnu vytvoří trh pro nové produkty a služby v oborech, které teprve vznikají. Jedná se o takzvané vynořující se obory, jejichž včasná identifikace a podpora může přispět k rostoucí prosperitě Moravskoslezského kraje, odrazit se v tvorbě pracovních míst s přidanou hodnotou a znamenat i potenciál pro mezinárodní spolupráci. Tématu vynořujících se oborů se v projektu CluStrat, který je zaměřen na podporu inovací prostřednictvím nových klastrových koncepcí v zemích středoevropského regionu, věnuje Národní klastrová asociace.

„Od závěru roku 2011, kdy jsme jako jeden z 18 partnerů práci na strategickém projektu CluStrat spolufinancovaném z Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa zahájili, jsme v rámci průzkumů získali množství informací charakterizujících nové příležitosti, které souvisejí s vývojem společnosti a povedou k budoucí poptávce po inovacích ve zmíněných vynořujících se oborech. Je třeba zdůraznit, že Moravskoslezský kraj má v této oblasti obrovský potenciál," uvádí Pavla Břusková, prezidentka Národní klastrové asociace.

Jednou ze společenských výzev je nezvratný demografický fakt stárnutí populace. „V aktivním stárnutí vidí Evropská komise možný směr inovací. Stárnutí spadá do kategorie péče o zdraví a souvisí i s prodlužováním lidského života, takže potenciál inovací jsme logicky objevili na poli biomedicínského výzkumu. V této oblasti mají velké možnosti například Fakultní nemocnice Ostrava, katedra kybernetiky a biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity v Ostravě. Vzhledem k vysoké lidnatosti tohoto kraje a ke specifikům, která jiné regiony nemohou nabídnout, by tento výzkum mohl sloužit například mezinárodním farmaceutickým firmám i dalšímu rozvoji na poli medicíny, na němž se v regionu prosazuje také Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Právě biomedicínský výzkum, na němž by se podílely jmenované subjekty i mnohé další, by v budoucnu mohl být na území moravskoslezského regionu velice perspektivním programem, který by vypovídal o existenci biomedicínského klastru," předpokládá Pavla Břusková a dodává, že aktivní stárnutí je také zajímavým tématem v oblasti cestovního ruchu. „KLACR - Moravskoslezský klastr cestovního ruchu přišel s inovačním projektem Cestovní ruch bez bariér. Ten do našeho kraje může přivést seniory nebo hendikepované turisty, jejichž potřebám a fyzickým možnostem jsou jednotlivé turistické cíle přizpůsobeny. V rámci cestovního ruchu jde o velmi inovativní službu, která má zcela jistě budoucnost."

Další vynořující se obory spadají do trendu zelená ekonomika, který zahrnuje například procesy hledající využití nových a levnějších energetických zdrojů. „Jedinečným představitelem těchto oborů je ostravská firma AGRO-EKO, která je držitelem patentu na technologii zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů a jejich následného využití. Do této skupiny patří řada firem v kraji, které vyvíjejí technologie na přeměnu odpadu (biomasa, pneumatiky apod.) v energii nebo řeší úspory energie. Na úrovni klastrů se touto problematikou zabývá Moravskoslezský energetický klastr, Envicrack, HYDROGEN a nově založená klastrová organizace Zelený horizont," nastiňuje prezidentka NCA první kroky v oblasti zelené ekonomiky, která je svým způsobem propojena i s vynořujícími se obory v udržitelné mobilitě. V nich významnou roli hraje využívání CNG jako ekologického a finančně méně nákladného paliva a vývoj technologií pro elektromobilitu. V tomto směru jsou na území regionu aktivní Národní strojírenský klastr (síť čerpacích stanic pro CNG) a Moravskoslezský automobilový klastr. „Udržitelná mobilita je velmi široký pojem, který postihuje potřeby globální společnosti od mobilního připojení až po dopravu, a který pracuje s udržitelností těchto potřeb jak na ekonomické, tak na environmentální úrovni," dodává Pavla Břusková a jako příklady z praxe uvádí ostravskou firmu KOMA Parking, která přišla s programem inteligentního parkování, a VŠB – Technickou univerzitu Ostrava, kde probíhá výzkum zabývající se systémem napájení elektromobilů a elektrokol.

„Naše mapování vynořujících se oborů v Moravskoslezském kraji přineslo mnoho námětů, s nimiž mohou pracovat nejen klastry a otvírat se tak novým příležitostem, ale které by ve svém rozvojovém programu mohl využít také Moravskoslezský kraj a město Ostrava," zdůrazňuje Pavla Břusková. „Provedený průzkum v rámci projektu CluStrat (www.clustrat.eu) a jeho výsledky nastiňují směry, do kterých je nutné investovat veřejné prostředky již nyní, ať už cestou podpory inovací, spolupráce firem v klastrech a dalšího propojování praxe s výzkumem a vývojem na vysokých školách. Stimulace nových růstových oblastí se může stát jedním s cílů regionální inovační strategie a klastrové politiky v kraji, ať už hovoříme o grantech typu inovační vouchery, technické podpoře prostřednictvím specializovaných služeb a projektů, či veřejných zakázkách na komerční řešení a usnadňování přístupu k soukromému kapitálu."