Souhrnné globální údaje jsou k dispozici za rok 2021, rok 2022 bude reportován do konce 1. čtvrtletí 2023. Výroba automobilů v roce 2021 a 2022 poklesla pod úroveň předcovidové doby, pokles je zejména v EU. Celosvětově se těžiště výroby automobilů přesouvá do Asie – Čína, Japonsko, Korea. Významně roste role čínských automobilek a jejich podíl na trhu, zejména v sektoru elektromobil, jde např. o automobilky BYD, Geely, Great Wall aj.

Globálně je patrný rychlý nástup vývoje a výroby elektromobilů na všech hlavních trzích, dominantním trhem je čínský.

Od výroby klasického automobilu se spalovacím motorem, jako reprezentanta složitého mechanického inženýrství, se přechází na elektrotechniku a specializovaný software, které potřebuje elektromobilita. Trendy vývoje v elektrických pohonech nejdou přesně odhadnout, jednoznačně však vedou plně elektrická vozidla (BEV – Battery Electric Vehicle) a hybridy. V roce 2029 se odhaduje, že podíl BEV bude 24 % - 37 % z roční výroby automobilů (ta je nyní globálně cca 61 mil nových vozidel), tedy cca 22 mil. BEV ročně.

Při výrobě elektromobilů je daleko menší potřeba součástek (klasický motor jich obsahuje cca 1400, elektromotor pouze cca 200), auto na spalovací pohon má celkem cca 10000 - 12000 součástek, BEV jich má o 5000 méně. Snižuje se také čas na samotnou výrobu, výroba dnešního auta se spalovacích motorem trvá cca 26 - 32 hodin, elektromobil cca 16 hodin a cílem je dosáhnout 10 hodin, což už dnes umí např. Tesla. Pro výrobu je pak potřeba daleko menších výrobních prostor, výroba je stále více automatizovaná a dochází ke změně logistických toků. Dochází k redukci objemu vyráběných komponent a sestav pro spalovací pohon-motory, převodovky, palivové okruhy, výfukové okruhy. Vývoj pokračuje a rozvíjí se v oblasti brzdových systémů, chlazení, řízení náprav – elektromobily jsou o 300 - 500 kg těžší, než srovnatelný automobil se spalovacím motorem. Roste tlak na „lightweight“ design, použití nových materiálů, které jsou lehčí a snáze recyklovatelné. S elektromobilitou se mění požadavky na stavbu karoserie a tvorbu deformačních zón. Dalším zajímavým trendem je výrazný nárůst potřeby nových softwarových aplikací a tvorba SW jako doplňkových prvků k základní konfiguraci automobilu - s možností aktivace nových prvků za úplatu po dobu životnosti automobilu (elektromobil je schopen plnit fyzicky všechny instalované funkce , ale v základní verzi auta nejsou všechny aktivované, mohou se instalovat dodatečně za úplatu.  SW se stává zdrojem zisku automobilek).

Čím dál více vstupuje do procesu vývoje a výroby umělá inteligence, kdy je možné zpracovat obrovské množství dat, ze kterých se získá rychle výsledek, aby systémy výroby, testování a modelace byly rychle odladěné. To pak vede k dobré predikci vad ve výrobě a snižování nákladů na výrobu.

Sektor automotive a mobility spolu čím dál více prorůstají, kromě autonomních automobilů se vyvíjejí chytrá řešení pro městskou mobilitu v hromadné dopravě, např. autonomní tramvaje. Pilotní projekty chytrých samoučících tramvají běží v Ostravě (sDPO) a v Praze (sDPP).

Největší výzvy pro autoprůmysl jsou:

• Přechod na čistou mobilitu
• Digitalizace a zpracování dat
• Rozvoj prvků autonomního řízení
• Změny v globálním obchodování, přestavba dodavatelských řetězců, dostupnost kritických materiálů
• Energetická krize-dostupné stabilní zdroje energie pro výrobu

Dále trvá požadavek na snižování emisí CO₂, v jednání je zavedení normy Euro 7. Technické požadavky normy se dají splnit pouze složitými a drahými technickými řešeními, takže se dá očekávat , že vozidla segmentu A a B zdraží natolik, že už nebudou konkurenceschopná na trhu  ( např. Škoda Fabia, Kamiq, Scala….)

K bateriovým pohonům:

Nelze paušálně použít elektrický pohon pro všechny druhy dopravy, hlavně z důvodu vysoké hmotnosti baterií. Proto se rozvíjejí technická řešení vodíkových pohonů, zejména pro nákladní automobily a přepravu nákladů na delší vzdálenosti. 

Technický rozvoj výroby baterií a jejich recirkulace vedou k postupnému snižování závislosti na dodávkách surovin a ke snižování CO2 stopy v celém dodavatelském a zpracovacím řetězci.

Bateriové pohony mají budoucnost také v letecké dopravě na kratší vzdálenosti (do 500 km) a s menším počtem pasažérů (do 30) v nově vyvíjených turbovrtulových letadlech s kolmým startem.