Přečtěte si analýzu o ekonomice České republiky a významu klastrových organizací

U příležitosti konference Clusters meet Regions, která proběhla ve dnech 23. – 24. října 2023, na půdě Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze vytvořila European Cluster Collaboration Platform analýzu, která se věnuje ekonomickému profilu a klastrovému prostředí ČR.

Shrnutí analýzy

Následující článek představuje postřehy o českém klastrovém prostředí a nastiňuje některé klíčové úvahy o budoucím rozvoji regionu. Z těchto úvah mohou vyplynout otevřené strategické otázky, které mohou být řešeny na akcích jako Clusters meet Regions. Níže jsou shrnuty následující klíčové poznatky:

Kontext: Ekonomický profil Česka:

Česká ekonomika je 18. největší v EU a za posledních 20 let zaznamenala pozitivní hospodářský růst. Navzdory vážným hospodářským problémům během pandemie Covid-19 v roce 2020 se země odrazila ode dna a zvýšila HDP a díky vládním zásahům účinně zvládla nezaměstnanost.
Sektorové a ekosystémové složení, stejně jako specializace v české ekonomice, představují rozmanitou škálu příležitostí v různých ekonomických oblastech s potenciálem využití těchto silných stránek k posílení regionálního růstu prostřednictvím podpory ekonomických a klastrálních struktur.
V roce 2023 zařazuje European Innovation Scoreboard Česko do kategorie „Střední inovátor“, což ukazuje významný nárůst jeho inovačního výkonu v posledních letech. Podle Indexu regionální konkurenceschopnosti 2022 dosahuje celkové skóre Česka mírně pod průměrem EU, což odhaluje významné regionální rozdíly v výkonnosti. Zvláště Praha, hlavní region, vyniká v inovacích, což podtrhuje její technologický pokrok v rámci země.

Klastrové organizace v ČR a jejich důležitost pro regionální ekonomický rozvoj:

V Česku se nachází 35 klastrových organizací registrovaných v ECCP, které pokrývají 12 ze 14 průmyslových ekosystémů EU (EU Industrial Ecosystems). Velká část klastrových organizací má zastoupení v ekosystémech kolem témat Průmyslu 4.0, včetně digitálního průmyslu, dopravy a automobilů a elektroniky, ale také v propojení mezi obnovitelnou energií a energeticky náročnými odvětvími.
Empirické poznatky z European Cluster Panorama 2021 a studie Ketels & Protsiv (2021) dokládají, jak klastrové organizace mohou mít výrazný vliv na ekonomický růst a inovativní podnikatelskou aktivitu v regionech. Studie rovněž zdůrazňuje roli klastrových organizací v Česku.

Přeshraniční spolupráce a zapojení českých klastrů do evropských sítí a iniciativ podpory:

Ve financovaném období 2014 - 2020 se sedm českých klastrových organizací zapojilo do 18. projektů v rámci European Strategic Cluster Partnership (ESCP). Většina projektů se týkala ESCP pro mezinárodní expanzi (ESCP-4i), která představovala devět ze zmíněných šestnácti projektů. Kromě toho se dvě klastrální organizace účastnily iniciativy Innosup-1 "Projekty podporované klastrové organizace pro nové hodnotové řetězce".
V období 2021 - 2027 se pět českých klastrových organizací zapojuje do pěti Euroclusters, které zahrnují 22 partnerských klastrových organizací z 11. různých členských států.

Chytrá specializace v Česku:

Strategie chytré specializace (S3) České republiky pro období 2021–2027 identifikuje šest prioritních oblastí. Tyto prioritní oblasti zahrnují „Pokročilé strojírenství/technologie pro globálně konkurenceschopný průmysl", „Digitální technologie a elektrotechnika", „Doprava pro 21. století", „Zdravotnictví, pokročilá medicína", „Kulturní a kreativní průmysly" a také „Udržitelné zemědělství a environmentální sektory".
Klastrové organizace v Česku přispívají do všech prioritních oblastí Strategie chytré specializace (S3) pro období 2021 - 2027. Zvláště vynikají v oblastech jako „Pokročilé strojírenství/technologie pro globální konkurenceschopnost průmyslu", „Zdravotnictví a pokročilá medicína" a „Udržitelné zemědělství a environmentální sektory", přičemž většina předpokládá, že tyto prioritní oblasti získají v budoucnosti ještě větší důležitost.

Celou analýzu si můžete prohlédnout zde.

Více informací o akci Clusters meet Regions zde.