Modus | Home page

Závěry z konference Posílení spolupráce v klastrové politice v Evropě, 20. - 21. 10. Varšava

Potřebujeme holističtější inovační politiky Tento apel zazněl z úst Reinharda Büschera, vedoucího jednotky podpory průmyslových inovací, DG Enterprise and Industry, na konferenci „Posílení spolupráce v klastrové politice v Evropě: pohled dopředu k novým koncepčním programům“, která se uskutečnila v rámci polského předsednictví EU ve dnech 20.-21.10.2011 ve Varšavě.


Potřebujeme holističtější inovační politiky

Tento apel zazněl z úst Reinharda Büschera, vedoucího jednotky podpory průmyslových inovací, DG Enterprise and Industry, na konferenci „Posílení spolupráce v klastrové politice v Evropě: pohled dopředu k novým koncepčním programům“, která se uskutečnila v rámci polského předsednictví EU ve dnech 20.-21.10.2011 ve Varšavě.

V duchu iniciativy „Inovační Unie“ nelze podle Büschera stavět pouze na inovacích jako výstupu z výzkumu a vývoje, který tvoří zhruba polovinu všech inovací – ta druhá polovina je záležitostí inovací netechnologických a inovací ve službách. Proto je třeba více zapojovat koncové uživatele a vnímat potřeby a výzvy současné společnosti. Do komplexu inovací tak musí být zahrnuti jak ti, kteří „generují“ problém, tak ti, kteří jej pomohou vyřešit. A ty největší problémy společnosti se vyznačují svou složitostí (např. stárnoucí populace, vodní zdroje, inteligentní města, udržitelné ekonomiky), vyžadují různé typy inovací a relevantní aktéry jak ze soukromého, tak veřejného sektoru a jejich koordinaci. S rozvojem inovačních systémů směrem k otevřenosti vzniká další potřeba kontaktů mezi partnery, více síťování a sdílení znalostí. Tento proces spolupráce, jeho řízení a maximalizace vznikajících synergií je podstatou právě klastrových organizací. Proto se klade na efektivnost fungování klastrů v Evropě stále větší důraz.

Nová inovační politika se nese v duchu excelence. Tento požadavek jde napříč všemi jejími složkami od vědy světové třídy až po klastry světové třídy v Evropě se schopností dosahovat globální konkurenceschopnosti, což vyžaduje rovněž excelenci v řízení klastrů. Z tohoto popudu vznikla Evropská iniciativa pro klastrovou excelenci (ECEI), jejíž výstupy společně s aktivitami Evropské klastrové aliance (ECA) na podporu spolupráce v netechnologických inovacích, např. v kreativních průmyslech, se již promítly do letošních výzev CIP. Další iniciativou je „Innovation Express“ podporující transnárodní spolupráci klastrů pro tvorbu výzkumných a inovačních partnerství ve prospěch MSP.

Potenciál inovačního rozvoje je dán schopností integrovat inovační, regionální i sociální politiky a politiky průmyslu a konkurenceschopnosti pomocí holistických nástrojů jako jsou klastry a umět je využívat pro nové strategie, k nimž patří např. Inteligentní specializace regionů (Smart Specialisation) či podpora vynořujících se odvětví (emerging industries), jak uvedl i Mikel Landabaso z DG Regio.

K těmto závěrům dospěla i Evropská skupina pro klastrovou politiku (ECPG), jejíž doporučení vládám EU zahrnují podporu internacionalizaci klastrů, zaměření se na identifikaci a podporu vynořujících se odvětví a zvyšování excelence klastrů a klastrových organizací. K těmto úkolům může dobře posloužit právě nová infrastruktura národních klastrových asociací. Panel k implementaci doporučení ECPG v jednotlivých zemích vedla její předsedkyně Tea Petrin.

Evropské země mají propracované systémy podpory klastrů, o čemž informuje zpráva „Clusters Are Individuals“ poskytující výstupy z benchmarkingu 18 klastrových programů. K zajímavým výsledkům patřilo konstatování, že pouhé financování u klastrů nestačí – je zapotřebí poradenství na míru a vzdělávání jako základ pro excelenci a světovou třídu. Dlouhodobá, ale flexibilní podpora klastrů (7 - 10 let) se vyplácí, jak se prokázalo ve Finsku, Norsku a Švédsku. Monitoring a vyhodnocování výsledků a dopadů programů podpory klastrů je zcela nezbytným požadavkem a je nutno pro něj mít vypracovaný systém měřitelných ukazatelů.

Polská agentura pro podporu podnikání (PARP), která konferenci organizovala, má i v tomto směru na kontě zajímavé výsledky. Řídí národní program financování klastrových organizací, kterých je v Polsku zhruba stovka, zpracovali a vydali studie všech polských regionů s analýzou inovačního prostředí a potenciálu odvětvových klastrů, klastrových organizací a jejich členů. O úrovni polských klastrů podává obraz další studie - Benchmarking klastrů v Polsku z roku 2010. Přinejmenším můžeme tyto aktivity brát jako dobrou inspiraci pro Českou republiku.

Konference měla velmi vysokou úroveň a prokázala opravdové nasazení zástupců Evropské komise vůči podpoře klastrů avšak za současného kladení náročných požadavků na jejich fungování.

Více informací v rámci jednotlivých prezentací najdete na stránkách PARP: http://www.pi.gov.pl/eng/chapter_95609.asp

Pavla Břusková, prezidentka Národní klastrové asociace