PILOTNÍ AKCE PROJEKTU CLUSTRAT

Pilotní akce v ČR

Pilotní akce v projektu CluStrat plní roli názorných možností, jak efektivně intervenovat prostřednictvím klastrových postupů a metodik ve prospěch inovací, posílení vynořujících se oborů či aplikace horizontálních tematických nástrojů. Národní klastrová asociace a KARP si vytkly za cíl překonat zúžené oborové využití klastrové koncepce v České republice v důsledku její podpory zatím výhradně pouze Ministerstvem průmyslu a obchodu prostřednictvím OP implementovaných agenturou CzechInvest (Program Klastry OPPP a Program Spolupráce OPPI). Proces implementace pilotních akcí v ČR byl proto zaměřen na ověření společné metodiky facilitace aktérů klastrů a případné založení klastrových organizací v sektorech mimo zpracovatelský průmysl.

Společná metodika implementovaná z pozice NCA (v souladu s Certifikovanou metodikou pro regionální klastrovou politiku zpracovanou Fakultou managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlíně) zahrnovala následující fáze:

  1. Mapování klastru – identifikace stakeholderů a klastrového potenciálu v daném oboru a potenciálu pro nadnárodní spolupráci v rámci České a Slovenské republiky. Hlavním výstupem byl seznam klíčových hráčů včetně podnikatelů, výzkumných a rozvojových organizací a identifikace zdrojů možné podpory ze strany veřejného sektoru.
  2. Rozhovory s klíčovými hráči – sběr dat pro vstupní dokumenty ke studii proveditelnosti za účelem identifikace míry zájmu a vůli ke spolupráci.
  3. Matchmakingové akce a workshopy – setkání se stakeholdery, diskuze regionálních problematických témat a vyjádření zájmu o možnou klastrovou spolupráci, určení stěžejních témat a překážek, které brzdí rozvoj v regionu a které by budoucí klastrová organizace mohla řešit.
  4. Založení řídící skupiny – setkání členů řídící skupiny, která vyjádří finální rozhodnutí o založení klastrové organizace, příprava právních dokumentů (rozhodnutí o právní formě stanovy atd.), formulace vize, strategických cílů a návrhy společných projektů, pomocí kterých bude těchto cílů dosahováno.
  5. Založení klastrové organizace – zabezpečení podmínek pro inkubaci klastrové organizace s podporou kraje – vytvoření vhodných provozních a kvalitních personálních podmínek vytvoření stabilní pozice pro manažera klastru a jeho výkonný tým, zapojení stakeholderů do aktivní governance klastru – stanovení úkolů a kontrola jejich plnění.   

 

Národní klastrová asociace zvolila pro pilotní akci sektor sociální ekonomiky (aspekty diverzity a inkluze) a dva sektory v oblasti zelené ekonomiky  - udržitelné zemědělství a nízkoenergetické stavby:

1. Transfer klastrové koncepce do sektoru sociálního podnikání

2. Transfer klastrové koncepce do sektoru zemědělství

3. Networking pro rozvoj nových koncepcí budov s nulovou spotřebou energie (Zero energy buildings - ZEB) 

Karlovarská agentura rozvoje podnikání se při realizaci pilotní akce zaměřila na oblasti lázeňství a balneologie, které jsou pro Karlovarský kraj typické, patří mezi tradiční obory a současně disponují velikým rozvojovým potenciálem. Více o pilotní akci Karlovarského kraje zde

 

Výsledky pilotních akcí v ČR

V průběhu realizace projektu CluStrat došlo k významným posunům stakeholderů ve vnímání uplatnitelnosti klastrové koncepce v několika sektorech. Nejhmatatelnějším výsledkem pilotní akce je klastrová organizace SINEC, která sdružuje sociální podniky Moravskoslezského kraje, posiluje potenciál sociální ekonomiky v tomto kraji a vytváří nástroj pro mezinárodní spolupráci v dané oblasti. Jako první partner byla identifikována polská klastrová organizace ESKLASTER pro společný česko-polský přeshraniční projekt zaměřený na rozvoj sociální ekonomiky.

Dalším významným úspěchem je představení klastrové koncepce a její využití pro koncept operačních skupin EIP-AGRI zemědělské veřejnosti na uspořádaném Národním a Regionálním dialogu ke klastrovým koncepcím, které vyústily v organizaci Expertního workshopu a související facilitaci aktérů zemědělského klastru v Kraji Vysočina. Tento kraj má jedno z nejproduktivnějších zemědělství v ČR, až 7% aktivní populace kraje je zaměstnáno v prvovýrobě a až 20% v rámci celého agrokomplexu. Jsou zde nejvyšší stavy skotu, dojných krav, intenzivní výroba obilí, řepky, máku, kmínu a nejvyšší koncentrace pěstování brambor, jejichž objemy se však klesají. Zemědělství v kraji Vysočina má před sebou závažné úkoly. Je to produkce zdravých potravin, zaměstnávat obyvatele v kraji, udržovat čistou vodu, provádět půdoochranná opatření a realizovat opatření na ochranu půdy před pesticidy. Potřeba spolupráce všech zainteresovaných subjektů na projektech ochrany půdy a vody s podporou vedení kraje a za účasti výzkumných ústavů a škol je zde zcela evidentní a stimuluje tak vznik první klastrové organizace v sektoru zemědělství v ČR.

Téma lázeňského a balneologického klastru v Karlovarském kraji zůstává zatím otevřené. Přestože se jej zatím založit nepodařilo, podmínky pro vznik klastrové iniciativy v této oblasti jsou velmi dobré, firmy o sobě navzájem vědí a přestože si zatím řeší každá z nich své problémy po svém, některé osobní vazby již byly navázány a velmi reálná je i možnost, že by aktivity týkající se řízení klastru převzala některá z již existujících institucí, jako např. Balneologický institut Karlovy Vary, o. p. s. Jak již bylo zmíněno, rozvoj lázeňství a balneologie i nadále přirozeně zůstávají jedním z hlavních oborů Regionální inovační strategie Karlovarského kraje a v tomto směru budou také připravovány návazné projekty, které podpoří tyto snahy a iniciativy i v dalším programovém období 2014 – 2020.

Celkově lze také říci, že pilotní akce v balneologickém klastru rovněž odhalila mezery v procesu implementace regionální klastrové politiky, a to v oblasti (ne)připravenosti lidských zdrojů, jako jsou profesionální facilitátoři klastrové iniciativy a manažeři klastrových organizací. Vytvoření vzdělávacích modulů a realizace vzdělávacích kurzů pro tyto cílové skupiny, včetně regionálních klastrových stakeholderů je proto jedním z doporučení pro národní zástupce veřejné správy a tvůrce politik.