NOVÉ KLASTROVÉ KONCEPCE

Projekt CluStrat se zabýval třemi základními tématy, kterými jsou: klastry, vynořující se obory
a průřezová témata. Klastry – geografické koncentrace vzájemně propojených firem a institucí ve specifické oblasti – jsou páteří evropské ekonomiky, která si klade za cíl zlepšení své pozice v mezinárodní konkurenci. Tři vynořující se obory identifikované projektovým konsorciem – aktivní stárnutí, zelená ekonomika a udržitelná mobilita – poskytují klastrům příležitost k dalšímu rozvoji a konkurenční evoluci. Využití klastrů v rozvíjejících se oborech představuje hlavní cíl projektu CluStrat a průřezová témata (internacionalizace, transfer technologií a znalostí, gender v inovacích a diverzita) jsou strategickými nástroji k dosažení tohoto cíle.

Projekt navrhl definici nových klastrových koncepcí, jak jsou shrnuty ve Strategickém rámci projektu CluStrat. Tyto nové klastrové koncepce se všechny vzájemně ovlivňují a nelze na ně nahlížet zcela izolovaně. Nové klastrové koncepce identifikované jako podpora rozvoje vynořujících se oborů jsou čtyři:

  • Strategie inteligentní specializace (S3), regionální klastrování a nadnárodní spolupráce:
    Tato koncepce spatřuje význam v propojení existujících klastrů či aktérů novými mezioborovými způsoby na regionální úrovni a také v podpoře mezinárodní spolupráce jako jednom z prostředků k dosažení regionální inteligentní specializace, takže S3 vyzdvihne silné stránky regionálních klastrů a regionální klastrování pak probíhá způsobem, který pomáhá naplnit cíle S3.
  • Funkce aktérů klíčových technologií a dalších relevantních institucí:
    Tato koncepce zohledňuje i jiné subjekty než firmy (malé, střední či velké) a univerzity, a to zejména tzv. KEA (Key Enabling Actors – Klíčový hráči) a KIBS (Knowledge Intensive Business Services – Znalostně intenzivní služby pro podnikání), které také musejí být zahrnuty v klastrech profilujících se ve vynořujících oborech. 
    KEA jsou výzkumná centra specializovaná v některé z klíčových technologií, kterých bylo v EU definováno šest: nanotechnologie, mikro-nanoelektronika, pokročilé materiály, fotonika, průmyslová biotechnologie a pokročilé výrobní systémy. Dále se k nim řadí také ICT.
    KIBS se od KEA liší tím, že jsou specifičtější (např. služby ve specifické kategorii pokročilých materiálů). KIBS jsou soukromé či veřejné instituce disponující vysoce kvalifikovaným lidským kapitálem.
  • Integrace strany dodávky a strany poptávky u vynořujících se oborů:
    Vynořující se obory jsou v CluStratu chápány jako ty sektory, které se s největší pravděpodobností budou v budoucnu rozvíjet, jelikož jsou reakcí na společenské výzvy. Zatímco trendy ve společnosti jsou již rozpoznatelné, v průmyslových odvětvích a službách se doposud nevyužívají. Proto je zde jasný potenciál pro nové výrobky a služby a také způsoby, jakými nástroji mohou být koncepčně podpořeny ze strany politik veřejného sektoru. Strana poptávky tak musí být integrována s dodavatelským řetězcem klastru, s čímž souvisí tvorba kontextové platformy – například poptávková laboratoř, kde mohou být obě strany v interakci. To umožní klastru identifikovat a využít nové tržní možnosti a vlastní inovační potenciál.
  • Podnikatelský management klastrové organizace:
    Tato koncepce navrhuje, aby management klastrové organizace vyvíjel komplexnější aktivity, nalézal a navrhoval klastrovým členům příležitosti k vnitroklastrové, meziklastrové a mezinárodní spolupráci na poli vynořujících se oborů za účelem podpory nových podnikatelských aktivit.

Tyto provázané elementy je třeba chápat ve světle dodatečného prvku – různorodosti klastrů. Poslední koncepce si všímá nutnosti zahrnout existující různorodost klastrů ve smyslu specializace, velikosti, zúčastněných aktérů a také historie vzniku, do tvorby adekvátních klastrových politik. Navíc, každá z těchto koncepcí má jasné důsledky pro tři průřezová témata řešená v projektu, a sice transfer a tvorba znalostí, internacionalizace a gender v inovacích včetně aspektů diverzity.