Klastry v centru pozornosti evropských strategií

Linec, 27. - 28. 6. 2013. Konec června patřil v hornorakouském Linci konferenci o klastrech jako jednom z klíčových témat Strategie EU pro Dunajský region (EUSDR) a Výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci (RIS3).

Dvoudenní mezinárodní konference „Posilování inovačních politik pomocí klastrů podél Dunaje“ se konala pod záštitou Evropské strategie dunajského prostoru a Evropského regionu Dunaj-Vltava (ERDV). Její program byl zaměřen na optimalizaci klastrové politiky, mezinárodní klastrovou kooperaci v dunajské oblasti a ERDV, priority a podmínky financování v EU v období 2014-2020 a regionální inovační politiku založenou na inteligentní specializaci. Právě tento tematický záběr má své důležité opodstatnění. Propojuje totiž silné oborové stránky regionů reprezentované územními seskupeními firem a institucí – klastry s novou strategií EU pro nadcházející programové období 2014 – 2020, známé pod zkratkou S3  „Smart Specialisation Strategy. Toto propojení je aktuální právě nyní, kdy na základě Nařízení Evropské komise probíhá příprava tzv. RIS3 strategií (Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation) ve všech regionech členských států EU.

Horní Rakousko nebylo náhodným místem konání konference. Je totiž jedním z prvních regionů v Evropě, které založilo svůj hospodářský rozvoj právě na podpoře klastrů, tedy spolupráce firem, vzdělávacích institucí a výzkumu za součinnosti veřejného sektoru. Své prvenství mezi rakouskými spolkovými zeměmi v technologiích, inovacích a exportu proto přikládá na vrub propracované klastrové politice realizované již od konce 90. let regionální rozvojovou agenturou TMG v Linci, z níž se „oddělení klastrů“ s názvem Clusterland následně vyčlenilo do samostatné organizace.

Vzhledem k tomu, že Prioritní oblast „Konkurenceschopnost“, kam spadá problematika klastrů, koordinuje spolková země SRN Bádensko-Württembersko (B-W) a Chorvatsko, patřily úvodní projevy nejen zemskému hejtmanovi a státnímu ministrovi hospodářství Horního Rakouska, ale i ministrovi pro spolkový sněm, Evropu a zahraniční vztahy B-W a zástupci ministerstva financí a hospodářství B-W. Vystoupení dalších politiků či státních úředníků a rozvojových / inovačních agentur z ostatních zemí Dunajského regionu, včetně zástupce Evropské komise, DG Podnikání a průmysl, Nikose Pantalose, byla přirozenou demonstrací odpovědnosti veřejného sektoru za klastrovou politiku a ztotožnění se s její přínosnou realizací. Jediný, v programu ohlášený zástupce české vlády (MMR) na konferenci nedorazil. Potěšující bylo, že mezi 150 zaregistrovanými účastníky byli představitelé Kraje Vysočina, Jihočeského kraje a několika českých výzkumných a inovačních institucí (JIC Brno) se zájmem o rozšíření koncepce klastrů do zemědělských sektorů.

V ČR je přes 80 subjektů (především typu sdružení a družstva), které se ve svých stanovách identifikují jako klastrová organizace s cílem strategického rozvoje dané regionální oborové specializace na bázi spolupráce ve společných inovačních projektech a zvyšování konkurenceschopnosti jak vlastních členů, tak celého regionu. Zmapování a analýza životaschopnosti těchto klastrových organizací, které provedla Národní klastrová asociace (NCA) na podzim loňského roku, prokázala, že větší polovina z nich je funkční ve smyslu zdrojových kapacit, aktivit, přínosů pro své členy a inovačního potenciálu. Není překvapením, že na vrcholku tohoto žebříčku životaschopnosti českých klastrových organizací je Moravskoslezský automobilový klastr, následován zlínským Plastikářským klastrem a Národním strojírenským klastrem se sídlem v Ostravě. Ten nedávno oslavil 10. výročí svého založení a obdržel z rukou prezidentky NCA čestné ocenění „Zlatý klastr 2013“.

Spolupráce firem a univerzit v klastru je prověřeným nástrojem ekonomického rozvoje v celém světě. Nejde tady o to, kdo umí lépe napsat projekt a získat financování ze strukturálních fondů, což bývá někdy účelovou motivací zakládaných klastrových organizací. Hlavní je sdílená znalost oboru a jeho potřeb pro odstraňování bariér v jeho rozvoji a schopnost dosažení konsenzu o společných zájmech vedoucí ke stanovení ambiciózních strategických cílů. To je role zúčastněných manažerů firem, výzkumníků, konzultantů a regionálních rozvojových organizací. Kdo lépe ví, jak a kam se může daný obor posunout, než podnikatelé, kteří se v něm každodenně angažují? Jelikož však jde o to sladit i desítky těchto subjektů, je facilitace účastníků klastru a řízení klastrové organizace velmi náročným procesem, vyžadujícím důvěryhodné profesionály. Jen v prostředí důvěry se totiž uvolňují kreativní síly, inspirace, inovační myšlenky a chuť je společně realizovat. Proto se Evropská komise a její klastrová strategie zaměřuje na excelenci v managementu klastrů s každoročním oceňováním těch nejlepších manažerů. Zdůrazňuje nutnost jejich vzdělávání i s ohledem na potřebu realizace internacionalizačních strategií a nadnárodní spolupráci klastrů. Toto poselství je i jedním z výsledků konference Dunajského regionu – vytvářet ještě silnější mezinárodní hospodářský prostor kooperací firem v klastrech a klastrů navzájem.

Spolupráce, koordinace a vytváření veřejného blaha není samozřejmou aktivitou soukromého sektoru. Naopak, ekonomické vědy zde hovoří o selhání trhu. Proto musí klastrové politiky začít u angažovanosti veřejného sektoru, který pro práci klastrů může vytvořit patřičné podmínky dle svých potřeb a priorit. V ČR je podpora klastrů zakotvena v operačních programech MPO již od r. 2004 a představuje stovky milionů korun investovaných prostřednictvím klastrových organizací do vývoje technologií, inovační infrastruktury, výzkumné spolupráce firem a univerzit a rozvoje lidských zdrojů. Chybí však užší sepjetí klastrů a krajských vlád formou přijetí a realizace regionálních klastrových politik. Ty v ČR nedeklaruje žádný kraj. Brzy však tuto mezeru vyplní Zlínský kraj, který je pilotním příjemcem certifikované metodiky pro regionální klastrovou politiku připravované Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) v rámci grantu TA ČR. Kraje, které budou Zlín následovat, se pomocí této metodiky dozví, jak identifikovat silná odvětví a kompetence v kraji – i ve prospěch inteligentní specializace, jak facilitovat tyto hráče – získat je pro spolupráci, jak sladit priority rozvoje kraje s cíli klastrové organizace (tvorba pracovních míst, podpora inovací, dosahování na mezinárodní trh, lákání zahraničních investic apod.), jak finančně zabezpečit období inkubace klastrové organizace a stabilitu kompetentního řídícího týmu. Ve dnech 16. -17. 7. 2013 na půdě Fakulty managementu a ekonomiky UTB proběhnou semináře se zahraničními experty jak k tématu excelence v managementu klastrů, tak k systému měření výkonnosti a evaluaci klastrů a klastrových organizací.

NCA zajišťuje pro své členy přenos informací z orgánů a iniciativ Evropské komise o nových směrech rozvoje klastrové politiky, včetně Dunajské strategie a spolupráce zemí V4, nových výzvách a prioritách, spolupracuje s relevantními národními orgány, pomáhá s facilitací nových klastrových iniciativ v krajích, podílí se na internacionalizaci českých klastrů a jejich propagaci a spolupracuje v evropských projektech na výzkumu klastrů a klastrových politik (www.nca.cz).

Strategie EU pro Dunajský region (EUSDR) – www.danube-region.eu – spojuje 9 členských a 5 nečlenských zemí Evropy podél Dunaje a jeho povodí. Její tematický základ tvoří 4 pilíře a 11 priorit. Prioritní oblastí č. 8 je konkurenceschopnost zahrnující podporu a spolupráci klastrů v Dunajském regionu. Jedním z významných hráčů na poli EUSDR je i Evropský region Dunaj - Vltava (ERDV), jehož partnery za ČR jsou Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a kraj Vysočina. Kooperace firem a vytváření klastrů je jednou z 8 „oblastí budoucnosti“ také tohoto uskupení.