DOPORUČENÍ Z REALIZACE PROJEKTU CLUSTRAT PRO KLASTROVOU POLITIKU

Doporučení na úrovni Evropské unie

Z analýzy nových klastrových koncepcí v rámci projektu CluStrat vyplynula následující doporučení pro evropskou klastrovou politiku:

  1. Klastrové politiky by měly být selektivní a specifické, tj. měly by poskytovat různé druhy podpory a nástrojů pro klastry v závislosti na jejich konkrétních charakteristikách, jako je specializace, velikost, zahrnutí aktéři, stáří a úroveň jejich rozvinutosti.
  2. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti evropských regionů v oblasti vynořujících se oborů je třeba, aby inovační projekty realizované firmami a klastry (zejména projekty zahrnující mezinárodní spolupráci) byly podporovány příslušnými znalostními institucemi (excelentní KEA a KIBS). Aby se docílilo vysoké úrovně znalostních institucí jako KEA a KIBS v jednotlivých zemích, lze doporučit zavedení jejich akreditace na evropské úrovni.
  3. V rámci selektivních politik na podporu klastrů je hlavním cílem postupný rozvoj klastrových organizací směrem k podnikatelskému přístupu tak, aby byly schopny identifikovat a navrhovat klastrovým firmám nové podnikatelské příležitosti ve vynořujících se oborech a také příležitosti k mezinárodní spolupráci.
  4. Klastrové politiky by měly upřednostňovat vznik regionálních klastrů v případech, kdy regionální rozsah umožňuje lépe uchopit příležitosti spojené s vynořujícími se obory, které by menší rozsah klastru neumožnil. V souladu s rámcem inteligentní specializace klastrové politiky identifikují a využívají příležitosti k meziklastrové spolupráci na meziregionální i mezinárodní úrovni za účelem zvýšení konkurenceschopnosti klastrů a regionů v oblasti vynořujících se oborů.
  5. Dalším nástrojem, který mohou využít klastrové politiky zaměřené na rozvoj vynořujících se oborů, je vznik a podpora laboratoří, kde dochází k setkávání a interakcím mezi zástupci strany nabídky a poptávky.
  6. Klíčovou infrastrukturu k vytváření spolupráce a inovačních projektů v oblasti vynořujících se oborů představuje vytváření příležitostí k výměně informací, zkušeností a znalostí (pořádání kontaktních setkání, interaktivních workshopů aj.).
  7. Vývoj nových klastrových koncepcí musí cílit na podporu internacionalizace a mezinárodní spolupráce firem pomocí klastrů tak, aby byla podporována specializace regionů EU a zvyšovala se konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni.
  8. Zásadním úkolem evropských klastrových politik by měla být tvorba platforem umožňujících uvolnění inovačního a kreativního potenciálu spojeného s diverzitou na všech úrovních. Klastry reprezentují zvláště vhodný rámec pro využití genderových a diverzitních přístupů, které pak mohou být aplikovány i v malých a středních podnicích.

 

Doporučení na úrovni České Republiky

Vzhledem k tomu, že klastry jsou jedním z mocných nástrojů výzkumných a inovačních strategií inteligentní specializace (RIS3), lze doporučit krajským vládám, aby začaly mapovat a analyzovat potenciál svého regionu z hlediska klastrů, a to zejména ve vedoucích průmyslových odvětvích a slibných vynořujících se oborech v daném kraji. Nově zformované klastrové organizace za účasti regionální vlády musí být průběžně monitorovány ve smyslu ekonomické produktivity, inovativnosti, zaměstnanosti a dalších indikátorů, které jsou zásadní pro další rozvoj regionu.

V České republice je v současné době přes osmdesát klastrových organizací a nové stále vznikají. Ne všechny tyto subjekty odráží jasně zmapované a ekonomicky podložené přirozené klastry. V mnoha případech jde spíš o uplatnění klastrového přístupu na strategickou tématiku daného regionu, která není vysloveně vázána na konkrétní sektor (jako je tomu například u klastru sociálních podniků). Ve všech případech je však nutné provádět ekonomické vyhodnocení podpory takového klastru formou studie proveditelnosti jako výsledku facilitační fáze klastru, která zdůvodňuje investice z veřejných zdrojů. Slabostí českého klastrového prostředí je to, že mnohé klastry vzniknou ze seskupení několika hráčů bez kvalitní klastrové analýzy. To vede k tomu, že po skončení dotovaného projektu, v rámci něhož klastrové organizace vznikly, některé klastrové organizace pouze přežívají a nejsou příliš produktivní ani inovativní.

Vedle zralých a vysoce produktivních klastrů (13 českých klastrových organizací získalo bronzovou známku kvality klastrového managementu v evropském benchmarkingovém hodnocení) je v ČR řada klastrových organizací na úrovni stagnace či existují již jen formálně. V mnoha případech lze toto označit jako důsledek nefunkčního vztahu mezi krajskými vládami a klastry a o nevyužití hodnot sociálního kapitálu a konkurenční výhody, které klastry vytvářejí.

Jako nezbytnou podmínku dobrého fungování klastrových organizací lze označit jejich vznik v rámci vědomě a fundovaně realizované regionální klastrové politiky, existence systému governance klastrů včetně jmenování manažera klastru a monitoringu výkonnosti klastrové organizace např. ze strany „krajské klastrové agentury“, která tento proces v zájmu kraje profesionálně realizuje.

 Kvalitu a zralost klastrových organizací je třeba systematicky vyhodnocovat z hlediska obecně uznávaných parametrů evropské klastrové excelence. Vhodným nástrojem je národní akreditace, která pro potřeby připravovaných výzev prověří schopnost a připravenost klastrové organizace realizovat rozsáhlé projekty VaV a internacionalizace s využitím veřejných zdrojů.

Další informace o průběhu projektu včetně informací o partnerech jsou k dispozici na webových stránkách projektu: www.clustrat.eu.